Zase jsme se nudili...

23. února 2011 v 19:49 | Iri Yanssen J. |  Vzletné úlety
Jelikož je naše partie velmi umělecky nadaná, sdílíme dokonce i jisté vlohy pro skládání básní. Tyto vlohy se promítly ve hře. Ano, jak jinak - jde o hru, ve které nikdo nakonec neví, co bude výsledkem.
Princip: Na papír jeden z nás napsal verš a to poté poslal dalšímu člověku, jenž si ho přečetl a dopsal cokoli, co se k němu hodilo. Papír se následně ohne tak, aby byl opět vidět jen poslední verš. Celý postup se opakoval do té doby, dokud nebyl papír plný našich geniálních myšlenek.

Věnováno Trolovi
Naše milá trolice
smrdí jako stolice.
Podlehla střevní kolice,
malá černá zlá opice.
Dnes s rukou - v ní slivovice
zítra sám a nikdy více.
Z trolice mě bolí plíce!
Je ošklivá palice.
Já tu naši trolici
postavím na stolici.
Máme ji tak strašně rádi,
že bychom ji zahrabali.
Postavíme ji ke kůlu.
Dneska má prostě smůlu.
A jak zní rozsudek -
řekl bych malý soudek,
blbý jako trolice,
vlasy jako bělice,
ruce jako břidlice.
Trudný osud náš,
nepochopíš, pokud trolici nepoznáš.
Óóó, jak velká je má touha
vidět ji naposledy vydechnout!
V pravd temných řek plout
sic můj život se tomu příčí,
tak na kočku zavolám: čiči!
A na psa: pse!!
Nevrť se na ocase!

Plavecká?
V jednom blízkém ústavu,
kde se hlavy staví na hlavu,
já teď uplavu
směrem ku splavu.
Vesele si plavu,
namočím si hlavu -
to je známka dobrých mravů.
Poprvé to bylo ve výtahu
u rodného prahu.
Nemám klíče, tak se hrabu.
Hrabu se ve svém srabu
a ještě se na prdeli škrábu.
Olíznu si ruku plnou svrabu.
Na zadku se škrábu, ale! -
z kabinky na pánských záchodcích se ozve Dále.
Chlapče?! Uděláš ze mě krále?
Ani nápad, Karle!

Šoková terapie aneb O životě ryby a o něčem jiném
Pil jsem palkovickou slivovici v Metylovicích,
a chytla mě úplavice s neštovicemi.
Bylo to v rozporu s rodinnými tradicemi.
Rozhodl jsem se pro léčbu šokem.
Vyřešil jsem to všechno skokéém!
Ach já hlava děravá!!
Řekla rybka dravá.
Vypustila bublinku
nad miskou cereálních lupínků.
Najednou jí v hlavě blesklo,
až jí to leklo.
Škubala sebou...
Když honila se za slevou
koupila si žvýkačku.
Pak si prdla do sáčku.
Měla z toho zácpu,
a tak prášky do ní nacpu.
Pak Lívie prohlásila: Market je moc těžká a Tom vypadá jako chlap,
až mě z toho chytl svrab.
Práce těžká byla, ale za hodinu zvoní!
ZVONÍÍÍÍÍÍÍ,
TO SNAD ANI NENÍ PRAVDA!
Přišla do školy Žanda,
to nebyla žádná sranda,
a když k tomu přišla Žanda,
umíte si celkem dobře představit,
jak to musel zatavit?
Je to prostě záhada!
Hřát si na prsou hada.
Je to velký jeliman!
Avšak žádný superman.
Pořád jenom trousí
a snídá s mlékem fousy.
Karle! Proč snídáš ty fousy?!
Roztrhám tě na kusy!
To je konec příběhu.
No vážně? Nekecej!
Jo, je to end příběmhuhuhuhu.
 


Komentáře

1 Will-AjušQa | Web | 23. února 2011 v 19:55 | Reagovat

ahojky u mě je takový článek,prosím přečti si ho,děkuji a měj se dobře =))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama