Prosinec 2011

Profláknutá nuda aneb Krize a otravování pokračuje

23. prosince 2011 v 20:49 | Iri Yanssen J. |  Názory, které jinam nezařadím
Byla jsem kdysi docela obyčejná holka, které nic nechybělo. Měla jsem vždycky všechno, rodiče mi zajistili dokonalý život děcka. Pravda, někdy, vlastně dost často, se stávalo, že jsem chtěla to a zase ono a vůbec si neuvědomovala své sobecké jednání. Nežila jsem ještě ve světě, kde peníze mohou znamenat mnohem víc, než život a jeho pravé hodnoty. Je sice také pravda to, že jsem dosud přesáhla pomyslnou čáru do tohoto světa jen špičkou nosu, ale i tak jsem získala pár vhodně nevhodných lekcí. Před nedávnem se mi ale stalo něco, co s tím tak nějak souvisí, byť jen okrajově. Seděla jsem si takhle na vedení a snažila se přijít na to, kde je asi zkrat a co ho způsobuje. (Doufám, že víte, jaké vedení myslím. Chápete? Ano? Ne? No, to je jedno). Při této usilovné práci mi přišlo, že jsem zřejmě objevila kdesi v hloubce zašitou příčinu. Jednoduše jsem pořád takové děcko jako tehdy. Jen v jiném balení, abych to takto nevkusně a netaktně pojmenovala. Získala jsem spoustu masek jiných chování osobnosti po dlouhém a namáhavém sběru. Znáte to, že? Když se tak potloukáte po světě a občas narazíte na nějakou tu krizi nebo situaci, obvykle si najdete způsob, jak tu zapadnout, aby se neřeklo, že jste divní. Takhle jsem tedy získávala masky já. A musím říct, že moje sbírečka není až tak malá, ale zabírala by svou falší zhruba 98,99 % mé maličkosti. To je docela úctyhodné číslo, což? Jenže se najdou takové zvláštní existence, které umí tyto masky velmi delikátně servávat. A to bolí, tedy svým způsobem. Jeden si pak musí hledat nové pole působnosti, což je pěkně na potvoru, kde by se mohl znovu ukázat v již jednou (nebo vícekrát) stržené masce a ohromovat její prohnilou krásou a zašlou dramatičností okolí.
Zrovna bych nebyla řekla, že jsem v sebeodhalování dokonale nedokonalá. Mám v sobě přeci kapku ješitnosti (cca o velikosti dvakrát zmutované samice slona afrického - velikost si domyslete sami). Ráda bych ještě chtěla podotknout, že mě neuvěřitelně naštve, když se někdo snaží prokousat skrz mou bariéru, která ve skutečnosti ani neexistuje. (Ale to někteří asi neví?) Doufám, že se nikdy neocitnete v blízkosti mé, nebo v blízkosti druhého pokusu mého okouzlování maskami. Přeji hezký a ničím nerušený dobrý večer.